Na úvod něco málo ze zajímavostí z historie tetování
Ačkoliv se to dnes příliš nezdá a tetování i jiné modifikace jsou považovány za módní výstřelek, „je mnoho důvodů věřit, že tetování bylo jedním z nejranějších umění vytvářených lidským pokolením. Základní poučka sociální antropologie je: čím více je daná činnost rozšířena, tím je starší. Tetování se provádí od Aljašky k Japonsku, od Sibiře k Polynésii, od Indie po severní Afriku.
“ Myslíte si tedy stále, že je tetování jen vymožeností moderní doby a prostředkem, jak na sebe v dnešním světě upozornit?
Dávná Historie Těžko bychom hledali kulturu, v níž tetování nehrálo důležitou roli. V Euroasii se praktikuje už od neolitu. U Keltů byly oblíbeným tetovacím motivem spirály. Tetování je doloženo i ze starověkého Egypta. Dokazuje to mumie Ameute, thébské kněžky z XI. dynastie (2 134-2 040 př. n. l.). Tradice tetování existovala také u Eskymáků v Americe a v Grónsku.
„Ač mělo eskymácké tetování u žen výsadní postavení, neznamená to, že by se vyhnulo jejich mužům – zdatným lovcům. Ti si na svá těla pořizovali tetování jako doklady prvního úspěšného zabití tuleně, mrože, polárního medvěda nebo velryby.“
V Japonsku bylo tetování vyhrazeno především nižším třídám - zločincům a prostitutkám, členové zločinecké organizace jakuza se jím zdobí dodnes. Tetování jim pokrývá prakticky celé tělo – od zad, přes hrudník, ruce až po zápěstí, nohy a kotníky. V Číně bylo tetování běžné u etnických minorit Drung a Dai . Ženy se jím zdobily v obličeji. Dívky byly tetovány ve 12-13 letech na znamení dospělosti.
Evropané objevili tetování při svých expanzích do jižního Pacifiku, které vedl kapitán James Cook (27.10.1728 – 14.2.1779) roku 1770. Jako první ho začali praktikovat námořníci, jejichž poznávacím znamením bylo tetování ještě po 2. světové válce. Evropští námořníci si na záda často dávali vytetovat Krista na kříži, aby se dopředu ochránili před bičováním v případě trestu. Věděli, že žádný kapitán se neodváží bičovat Boží obraz.
„Před rozšířením fotografie v 19. století využívala policie tetování k identifikaci zločinců. Policejní spisy obsahovaly podrobné popisy tetování každého příslušníka podsvětí, na jejichž základě bylo možné ho bez problému a neomylně identifikovat. Západní kultura byla ovlivněna křesťanstvím a judaismem, které tetování odsuzovalo, což vysvětluje, že až do 70. let 20. století, kdy se tetování stalo módní záležitostí, se s ním setkáváme hlavně u lidí na okraji společnosti.“
Historie moderního tetování V 70. letech zažívá tetování svou renesanci a jeho boom nastává o 20 let později, v 90. letech a trvá dodnes. V této době mění tetování svůj smysl – stěžejním významem už není příslušnost ke skupině, ale snaha ukázat svoji originalitu, provokovat, zvýšit atraktivnost a upoutat pozornost. Tetování se často pojí s důležitým momentem v životě a většinou ho praktikují adolescenti, kteří ho vnímají jako přechod k dospělosti. To je pravděpodobně spojeno s tím, že tetování je trvalého rázu.
ZávěremNázory týkající se této problematiky se velmi různí, starší generace považuje potetované jedince za kriminálníky, mladší generace naopak "kérky shledává docela cool". Pro někoho je to obživa, pro někoho zábava, pro jiného prostředek uměleckého vyjádření. Prof. JUDr. Vladimír Franz, český postmoderní hudební skladatel a malíř, který přednáší na Divadelní fakultě AMU, prosazuje myšlenku, že každý člověk má právo na estetické sebeurčení a zvolení si barvy své kůže. Své tetování chápe "jako neodvolatelnou a ultimativní součást své tvorby a života coby existenciálního gesamtkunstwerku."
A co to znamená pro Vás? To by mohl být námět k rozsáhlé diskuzi.